Je sobota 16.července 2011, pár minut po jedenácté večerní. Na pódiu Masters of Rock se pomalu odkrývají kulisy pro vystoupení. Na scénu vchází celá kapela a posléze i zpěvačka Sandra Nasic. A jak hráli, dámy a pánové? Nahlas. Mnohem více nahlas než ostatní kapely, místy to bylo až trochu nepříjemné. Osobně si myslím, že nebyl zrovna dobrý tah všechny hitovky naservírovat dychtivým fanouškům hned na začátku celé show. Všímavější mohli zaznamenat, že zpěvačka v určitých písních zkracuje nebo úplně vypouští slova, jako kdyby je nestíhala vyzpívat. Nejvíce znát to bylo při celkem rychlé skladbě Lords of the Boards. Refrén se tak omezil jen na opakování názvu songu. Celkově Sandra vypadala trochu unaveně i přes to, že při oblíbeném Underwear vysvlékla pár přítomných mužů z trička.

Guano Apes na Masters of Rock 2011

Naopak zbytek kapely překypoval energií. Na pánech byla ta léta na pódiu opravdu vidět. V dobrém slova smyslu. Velká osvětlená písmena APES na pódiu zběsile svítila a atmosféra byla velmi dobrá. Po rozjezdovém Quietly nechyběly takové kousky jako Open Your Eyes, You Can’t Stop Me a Big in Japan. Do Guano Apes hodně návštěvníků festivalu vkládalo velké naděje, jak dokazoval i samotný počet hlav snažících se dostat co nejblíže ke scéně. V kostce by se dalo říci, že Guano Apes sice nenaplnili zcela očekávání fanoušků, nicméně i tak předvedly kvalitní vystoupení a nepohrdnu jimi ani příští rok. Níže přikládám songlist z koncertu.

Guano Apes na Masters of Rock 2011

Songlist Masters of Rock 2011:

Quietly
Oh What a Night
You Can't Stop Me
Open Your Eyes
Sunday Lover
Pretty In Scarlet
When the Ships Arrive
No Speech
Underwear
All I Wanna Do
Fanman
This Time
Big in Japan

Žánr: Komedie / Drama
Místo původu: USA, 2008, 96 min

Režie: Joel Coen, Ethan Coen
Hrají: George Clooney, John Malkovich, Tilda Swinton, Frances McDormand,Brad Pitt, Richard Jenkins, J.K. Simmons,

David Rasche, Olek Krupa,Jeffrey DeMunn, Crystal Bock, Dermot Mulroney

V předvánoční čas kvalitních komedií tento rok moc neurodilo. Ty černé byste spočítali na prstech jedné ruky poloprofesionálního dřevorubce. Snímek Po přečtení spalte zahajoval letošní Benátský filmový festival. V současné době je filmovou akademií navržen na Zlatý Glób, za nejlepší komedii, nebo muzikál za rok 2008. Očekávání bylo hlavně u příznivců této režisérské dvojice jistě velké, závěr?

Rozjezd filmu je vcelku pomalý, ostatně jak je u coenovských děl standardní. Příběh již na první pohled vypadá tak trochu neuvěřitelně. První třetina 93minutové stopáže vás zlehka zavede do světa agenta CIA Osborna Coxe (John Malkovich). Jeho žena Katie (Tilda Swinton) ho tajně podvádí se spisovatelem dětských knih Harrym (George Clooney), který má v součtu zálib kromě střídání milenek hlavně výrobu erotických pomůcek ve svém sklepě. Vše začíná v den, kdy Osborne dostane po dlouhých letech služby vlasti vyhazov, kvůli alkoholismu. Zmítán vztekem a pocitem křivdy se rozhodne napsat knihu o svém životě. Memoáry se ovšem celkem zajímavou cestou dostanou do rukou Chada a Lindy, pracovníků zdejší tělocvičny. Rozjíždí se bláznivý kolotoč vydírání, nehod, vražd a hlavně vtipných scének.

Jak se nechali oba bratři Coenovi slyšet, všechny roly kromě Tildy Swinton byly psány hercům přímo na tělo. Už tento fakt by měl zaručovat kvalitní dialogy a vůbec udržení určité úrovně jejich další komedie. Frances McDormand v roly Lindy Litzke zastupuje ve filmu nebetyčnou vypočítavost a touhu po kráse. Největším hereckým plusem Po přečtení spalte je jednoznačně Brad Pitt. Jakožto potrhlý zaměstnanec tělocvičny Hardbodies Chad, do své pro něj tak netypické role pronikl a působí vcelku věrohodně. Totéž se dá říci i o Tildě Swinton, coby chladné a záletné ženě Osborna Coxe. Zvolené herecké obsazení nese své ovoce a i když poprvé od Millerovy křižovatky (1990) nestál za kamerou Roger Deakins, (v době natáčeni Po přečtení spalte pracoval na snímku Nouzový východ režírovaném Samem Mendesem) jednotlivé scény jsou vykresleny barvitě a střídmě.

Rozvláčný začátek filmu vystřídá svižná akce a pár vtipných momentů. Slovo „fuck“ zde uslyšíte o trochu více, než jste tomu zvyklý u slaboduchých amerických filmů a to přesně 60x, což snímku podle mého názoru přispívá menší částí k realističnosti postav. Coenovský humor teče proudem a závěr filmu, stejně jako film samotný působí dojmem nedopečeného koláče, na dnešní poměry ale velmi dobrého.

Černý humor, sarkastické poznámky, odkazy na nešvary a problémy dnešní upadající společnosti. Toto vše si užijete sledováním filmového plátna. Po přečtení spalte se sice nevyrovná snímkům jako Big Lebowski, ovšem má jistě co nabídnout i svátečnímu divákovi a rovněž neurazí ani fanoušky režisérské dvojice bratrů Coenových.

Můj originální článek na serveru Gamesport.cz z 14.12.2008

Mladý Martin Pohl se v roce 2002 rozhodl udělat freeware počítačovou hru naplněnou svým osobitým humorem s názvem Život není krásný. Ohlasy na ni byly velmi příznivé a tak začal pracovat na druhém díle a svou sérii adventur hodlá zakončit dílem čtrnáctým. My vám přinášíme rozhovor s tímto oblíbeným autorem.

ROZHOVOR:

Vladimír Nagl: Kdy tě poprvé napadlo udělat počítačovou hru a jak sis ji vlastně představoval?

Martin Pohl: První hry jsem začal dělat už jako malej fakan a většinou to byly textovky v Q Basicu.Vždycky mi šlo jenom o pobavení a tak to zůstává i do teď.

Vladimír Nagl: Kdy vznikla první hra Život není krásný a jaké byly ohlasy na ni?

Martin Pohl: Tuším, že někdy v říjnu roku 2002, původně to byla jen taková blbůstka pro pobavení kámošů. Zkusil jsem to hodit na net a ohlasy byly dost pozitivní, na plnejch hrách si to k dnešnímu dnu stáhlo přes 13000 lidí. Byl to pro mě hnací motor a dvojka na sebe nenechala dlouho čekat.

Vladimír Nagl: Věděl jsi hned od začátku, že hra bude mít 14 dílů, které na sebe budou navazovat, nebo jsi tuto myšlenku dostal až po prvním díle?

Martin Pohl: To mě napadlo až při tvorbě druhýho dílu.

Vladimír Nagl: Zažil jsi při programování her nějaký velký zádrhel, či technický problém?

Martin Pohl: Ani ne… občas se něco zeskne, ale většinou se to dá vyřešit. Teďka si vlastně vzpomínám, že při výrobě čtyřky mi klekla základní deska a kvůli reklamaci jsem byl asi 2 měsíce bez kompu. Měl jsem už hotovej scénář a pár obrázků a vůbec jsem na tom nemohl makat.

Vladimír Nagl: Hned před spuštěním varuješ hráče o krvavosti hry a o sprosté mluvě. I když se hry jmenují příznačně Život není krásný, nezdá se ti, že tvůj osobitý humor by někdo nemusel pochopit ?

Martin Pohl: Každej jsme nějakej…. Víš co, když se to někomu nelíbí, tak si to třeba dohraje nějakej díl, ale na ty ostatní už nesáhne. Nikoho nenutim to hrát, je to na vlastní nebezpečí.

Vladimír Nagl: Jaké jsou prozatímní ohlasy na vydané čtyři hry?

Martin Pohl: Vesměs kladný, prostě další našlapaný ZNKáčko.

Vladimír Nagl: Ve všech svých hrách uvádíš sebe jako jediného tvůrce hry, pouze ve třetím díle se objevil jeden betatester. Jak zvládáš sám programovat své hry bez cizí pomoci?

Martin Pohl: Není to těžký, větší problém mi spíš dělá grafika, která zabírá 75% výroby. Dát to potom dohromady už není takovej problém. Jestli mi paměť slouží, tak jsem betatestera Sepyho uváděl snad v každym díle. Pomáhá mi najít chyby, který jsem já přehlídnul. No a při tvorbě pětky mi pomáhal programátorskej bůh Milan Šatala ze Slovenska, kterej mi fakt pomoh.

Vladimír Nagl: Kde bereš inspiraci na příběhy svých her? Inspiruješ se všedním životem?

Martin Pohl: Občas, ale většinou mi postačí moje fantazie.

Vladimír Nagl: V jakém programovacím jazyku jsou vytvořeny tvé hry a jak dlouho ti trvalo ovládnout tento jazyk?

Martin Pohl: Programuju ve Visual Basicu, je to docela lehký na pochopení, takže mi trvalo chvíli ovládnout jednoduchý funkce. Používám pár věcí pořád dokola, takže vlastně programovat moc neumím.

Vladimír Nagl: Jak dlouho ti v průměru trvá vytvořit jednu hru?

Martin Pohl: To je různý, ale v průměru asi tak 3 měsíce.

Vladimír Nagl: Poodhal trochu děj dalšího, tentokrát už pátého dílu série Život není krásný a datum vydání.

Martin Pohl: Hraješ za policejního detektiva Petra Oldu, kterej dostane k vyřešení dva roky starej případ dvou vražd – vlastně se jedná o vraždy, který jsi napáchal v ZNK2. Ale vyšetřování tě zavede na trochu jinou stopu… Zbytek už neprozradim, protože pětka je nyní kompletní a ke stažení na mejch stránkách.

Vladimír Nagl: Jak vidíš budoucnost série her Život není krásný, hodláš dojet až do cíle jménem Život není krásný 14?

Martin Pohl: To si piš! Koukám, že tohleto je konec, tak jestli můžu, pozdravil byl všechny fanoušky ZNK a posílam velkej dík Dafkovi za vytvoření stránek www.znk.wz.cz

Můj originální článek na serveru Gamesport.cz z 1.dubna 2004

Obsahuje:

U.D.O. - live Masters of Rock 2011
Silent Stream of Godless Elegy - live Masters of Rock 2011
Hammerfall - live Masters of Rock 2011
Airbourne - live Masters of Rock 2011
The Pagan Alliance - live Masters of Rock 2011
EKTOMORF - live Masters of Rock 2011
AMORPHIS - live Masters of Rock 2011
BONFIRE - live Masters of Rock 2011
Guano Apes - live Masters of Rock 2011
Twisted Sister - live Masters of Rock 2011
Tři sestry - live Masters of Rock 2011

U.D.O. – Princess Of The Dawn

Silent Stream of Godless Elegy – Tváří v tvář

Silent Stream of Godless Elegy – I would dance

Hammerfall – Hearts of Fire

Airbourne

The Pagan Alliance, Eluveitie, Finntroll

EKTOMORF

AMORPHIS

BONFIRE

Guano Apes – You can’t stop me

Guano apes – Open your Eyes

Guano Apes – Quietly

Twisted sister – We’re not gonna take it

Tři sestry – O strašlivé vojně s Turkem

Tři sestry – Venda

Tři sestry – Aida

Tři Sestry – Dederon

Tři sestry – Piánovka

<

Braaaaaaaaaaaaains! Ozývá se ze všech stran. Dav nemrtvých se pomalu šourá hlučnými ulicemi a dostává se i na Karlův most. Zasvědcení se usmívají, zmatení turisti fotí o stošest. Ve vzduchu je cítit recese a umělá krev.

V sobotu 21. května proběhl již čtvrtý Zombie Walk. A co vlastně jde? Fanoušci hororových filmů se zombie tématikou se sejdou na předem určeném místě nastrojení a oblečení jako nemrtví. Z místa setkání pokračují přes rušná místa až do svého cíle. Prim hraje co nejrealističtější projev a chování. Celý pochod je pak většinou zakončen v nějakém klubu s patřičným hudebním doprovodem.

Celá akce startovala na Kampě, kde pořadatelé začali registrovat první zombíky. Již kolem třetí hodiny park připomínal spíše scénu z béčkové hororu. Počasí se opravdu vydařilo a již na první pohled bylo zřejmé, že počet účastníků se bude minimálně rovnat roku minulému. V prvé řadě musím pochválit pořadatele za perfektní přípravu. I přes upozornění na webu „Zombie Walk není přehlídkové molo“ se pár slečen dostavilo v normálním oblečení, pouze s kapkou krve na obličeji a podobně. Velmi mě potěšilo, že letos pořadatelé takové lidi odmítli zaregistrovat.

Kostýmy byly tento rok opravdu podařené. Hlavní záporák z Resident Evil 2, surfař sežraný kosatkou, ztracený turista s mapou, Karkulka, slečna s parožím a mnoho dalších skvělých masek. Dorazili jak jednotlivci, tak celé tématicky sladěné skupiny. Opravdu bylo na co koukat. Jediné co jsem nechápal byla žena v latexu vybavená pistolí, která se za doprovodu vlastního fotografa dožadovala od většiny účastníků o pózování a společnou fotku.

Úderem páté hodiny se za pokřiku celá masa dala na cestu doprovázená velkým počtem fotografů a pozorovatelů z řad civilistů. Pořadatelé aktivně dohlíželi na to, aby nikdo nevstupoval do vozovky, zastavil na přechodu a zbytečně neděsil přihlížející turisty. Policie asistovala na přechodech a vůbec pomáhala zajišťovat poklidný průběh akce. Co se ovšem uhlídat nepodařilo byla část průvodu, která šla první. Stačilo pár minut a byla daleko od zbytku nemrtvých. Někteří si zřejmě ani neprostudovali trasu a na nejbližším možném místě špatně odbočili.

Kapitola sama o sobě byli lidé, kteří si zřejmě Zombie Walk spletli s letní procházkou. Správná zombie se má šourat, skučet a vůbec dělat pomalé pohyby dámy a pánové. I přesto celková atmosféra byla velmi pohodová a příjemná. Vysoké teploty a nebe bez mráčku tomu dost napomohli.

První zastávka byla na schodech u Rudolfína, kde se konalo fotografování a oznámení konečného výsledku registrovaných účastníků. 931 zombií znamenalo, že rekord z minulého roku byl překonán. Partnerem akce byly energy drinky Monster, takže žíznivé zombie si mohli říci o plechovku. Schody jsme zaplnili celé.

Poté se již valná většina přemístila do hudebního klubu Chapeau Rogue na after party. Na místě jste si mohli zakoupit trička s motivem Zombie Walku a ponořit se do rytmů pozvaných kapel. Phosgene Girls a Kitty in a Casket večeru dodaly ten správný směr a říz. V půlce večera nadchází dlouho očekávané vyhlášení vítěze o „Nejlepší zombie“. Tento ročník to podlě mě měli organizátoři obzvlášť těžké. Vyhrává surfař sežraný kosatkou. Mezi dalšími oceněnými jsou slečna s parožím, zombie s precizně vrásčitou tváří, Ripleyová s vetřelcem a vesmírná princezna.

Velké uznání patří organizátorům, kterým se daří každý ročník udělat ještě více atraktivní.

Můj originální článek na serveru Fotorady.cz

Po delší době tu máme další PPC inzerát, který stojí za to. Vtipné a všeříkající podání. Díky za screenshot kolegyni od administrátorů.

Klíčové slovo montážní práce ve výšce. Inzerát na pronájem plošin firmy Plošiny Elpoš.

Našli jste povedený inzerát? Podělte se s ním! Screenshoty můžete posílat na nagi20@seznam.cz

Článek na Novinky.cz – Přestaňte kopat do ODS, požádal Tluchoř TOP 09

O tom, zda jsou politici hloupý, chytří nebo dokonce elita národa se jistě už každý z nás přesvědčil a zhubnout by také většina potřebovala

Našli jste povedený inzerát? Podělte se s ním! Screenshoty můžete posílat na nagi20@seznam.cz

Klíčové slovo Lego Star Wars. Inzerát nového eshopu Hracky.cz. Screenshot dodal kolega Petr Pechar, za což mu děkuji.

Skvělé využití potenciálu nabízeného výrobku. Vtipnější inzerát na Lego jsem zatím nenašel.

Našli jste povedený inzerát? Podělte se s ním! Screenshoty můžete posílat na nagi20@seznam.cz

Momentálně je do akce zaregistrováno 128 obcí a desítky firem v ČR. Minulý ročník se stal s počtem 4616 měst a 128 zemí nejrozsáhlejší dobrovolnou akcí na světě.

K akci se připojil i samotný Youtube. Po celý dnešní den můžete v levém horním rohu nalézt vypínač, který přepne pozadí z bílé (rozsvíceno) na černou (zhasnuto).